aktualizováno: 14.11.2017 22:01:47 

Moji shih-tzu

O nás

  

Pár slov úvodem....... 

plemenem shih-tzu jsem se poprvé setkala v ří 1998. Tehdy si šteně shih-tzu přinesli domů můj bratr a jeho nynější žena a pojmenovali ho Fík. Za necelý rok si shih-tzu - malého Maxíka - pořídili i moji rodiče. Tatínek byl už v důchodu a tak si pořídili pejska, aby nebyl doma sám a měl s kým chodit na procházky a přes léto být na chalupě. Jen s manželem jsme stále odolávali. Občas jme hlídali Fíka, jak šly roky, tak stále častěji a doba hlídání se protahovala na delší a delší dobu. Tak jsme si na něho zvykli, že nám doma chyběl, když byl u svých páníčků. Nakonec jsme se rozhodli, že nás už nebaví mít pejska vždy jen na chvíli a pořídíme si vlastního.

Chtěli jsme sice “jen” domácího mazlíčka, ale s průkazem původu, protože jsme si chtěli být jistí, že nám ze štěněte vyroste opravdu shih-tzu. Od rozhodnutí k činu není u mne nikdy daleko a tak jsem sedla a na internetu začala hledat kontakty na chovatelské stanice, abych zjistila, zda někde nemají štenátka na prodej. Když jsem na webových stránkách chovatelské stanice “z Ivafre” paní Ivy Fremrové uviděla fotku tří nádherných černobílých štenátek (2 pejsků a 1 fenky), ani jsem nedoufala, že by ještě byla volná - k mému překvapení byl zamluvený jen jeden pejsek, druhý pejsek a fenka byli ještě na prodej. Paní chovatelce se pejska “na mazla” moc dát nechtělo a snažila se nás přemluvit, abychom si raději vzali fenku, ale nakonec jsme si 13. dubna 2006 večer přivezli domů Prince Bajaju z Ivafre - naši chlupatou kuličku štestí - a začali mu říkat Maty. Tehdy jsme ještě netušili, jak nám Matýsek změ náš zaběhlý způsob života.

Dne 12. 8. 2006 si náš “mazel” vyzkoušel svou první výstavičku v Mladé Boleslavi ve třídě štěňat a to s nádherným posudkem. Na další své výstavě (MVP Praha listopad 2006) se předvedl už ve třídě mladých s oceněním V2 a když na své 3. výstavě v Brně (11.2.2007) v necelém roce získal se svou chovatelkou Ivou titul CAJC, BOB a BIG3, rozhodli jsme se, že by bylo škoda ve výstavách s Matýskem nepokračovat. Pak už následovala jedna výstava za druhou, postupně jsem Matyho začala předvádět i a zjišťovala jsem, že výstavy nejsou jen o předvedení psa, ale jedná se především o společenskou událost a setkání s prima lidmi. Už ani nevím kdy přesně mě napadlo, že jeden pes je málo a že by bylo hezké Matymu pořídit kamaráda, s kterým by si hrál, když jsme s manželem v práci. A tak 15. února 2008 jsme si přivezli domů téměr tříměčního Alfréda z Ivafre. Nejdříve jsme měli obavy, jak Maty náš nový přírůstek přijme, ale byli jsme mile překvapeni. Od první chvíle, kdy jsme všichni přijeli domů, k sobě ti dva přilnuli a jsou nerozluč dvojka. 

 Bydlíme na sídlišti v Praze v panelákovém bytě, takže další přírůstek ani založení chovatelské stanice z tohoto důvodu neplánujeme. Jsme ale moc rádi, že máme tyto dva rošťáky, se kterými se opravdu nenudíme.

Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Ivě Fremrové za oba naše kluky, za to, že nás vtáhla do světa výstav, za spoustu rad a pomoc při předvádě. Děkuji i slečně Petře Sumerákové z CHS Imperial Bohemia, která Matýska, a teď i Fredyho, od štenátka ve svém salonu upravuje.

 

TOPlist